foto: ČTK Alois Hadamczik

Dva muži, kteří od roku 2003 střídavě trénují hokejovou reprezentaci, včera po čtyřech letech znovu v lize stáli proti sobě. Jeden jako kouč a manažer Slavie, ten druhý jako kouč a manažer Vítkovic.

A Růžička jako vítěz. V předehrávce 5. kola O2 extraligy Slavia porazila Vítkovice 3:2 v prodloužení a díky gólu Bednáře ze 62. minuty minimálně do dneška vede ligu.

"Před zápasem bych bod bral, ale když jsem viděl hru, je to málo," říkal Hadamczik.

Ani on nepřerušil dlouhé vítkovické prokletí, vždyť v Praze se Slavií klub nevyhrál už více než sedm let. Přitom včera byl blízko, vedl 2:1, v závěru měl šance na 3:2.

Jenže duel lákal něčím jiným. A to soubojem muže, který ještě v květnu vedl národní tým, s mužem, který ho po něm převzal.

"Já to bral normálně. S Vláďou si voláme, po rozbruslení jsme spolu půl hodiny mluvili. Rozebíráme hokej, problémy, nic špatného mezi námi není," uvedl Hadamczik.

Byl to právě on, kdo zápas prožíval emotivněji. Když při druhém gólu propadl obránce Ovčačík, Hadamczik hned přiskočil k mantinelu a spustil na něj salvu slov. Sotva si pak hráč sedl na lavičku, už mu na obrazovce nad ledem ukazoval, kde udělal chybu. "Pořád jim opakuju, ať se na tom malém hřišti nikam neženou. A on to udělá."

Křičet nemusel. Do arény dorazilo jen 2 612 diváků, což je druhá nejslabší návštěva sezony a slyšet by bylo snad i to, kdyby měl nějaký z hráčů na střídačce střevní trable.

Ve druhé třetině s hrůzou sledoval, jak z ledu odjíždí obránce Barinka, jemuž z tváře crčí krev. "Hrklo ve mně," přiznal. A nejen proto, že mu ze sestavy vypadl další bek. Barinka je i přítelem jeho dcery. Když sudí Husička v poslední třetině vyloučil útočníka Troilleho, naštvaně mával rukou. Jindy bouřlivák Růžička byl proti Hadamczikovi včera beránkem.